2018 Poprad - Máchovo jez.

 

Na jaře 2018 ve mě uzrál nápad dojet na kole odněkud někam. Což by nebylo tak revoluční, vzhledem k tomu, že na kole jezdím už nějaký ten pátek a v podstatě vždy jsem dojel do hospody. Tentokjrát to ale mělo být něco jiného, většího, intentivnějšího a hlavně náročnějšího. Protože nakrmit svoje ego není nikdy pozdě a protože to je moje první cesta na těžko na pět dní, rozhodl jsem se pro trasu Poprad - Máchovo jezero, kde jsem se přidal ke kamarádům k oslavě. Ale o tom až raději později :-)

Trasu jsem Jsem si vybral z několika důvodů. První je ten, že je to daleko. Je to víc než 500 km. A tak při 600km jsem musel ujet průměrně za pět dní cca 120km denně. Trošku naivně jsem si myslel že ujedu plánovaných 600km a bude hotovo. Samozřejmě jsem si po cestě vymýšlel různé zkratky, které mi trasu natáhly na 660 km :-) - klasika. Abych na sebe nebyl tak přísný občas jsem si trasu protáhl ve vidině hezkého výhledu z hory a podobně.

Druhý důvod byl ten, že moje cyklotrsa se víceméně motala kolem vlakového spojení na Prahu, kdyby bylo nejhuř.

Třetí důvod pro tuto trasu byl prostý. Nikdy jsem na slovensku nebyl jen tak ve volném čase, ale pouze pracovně.

 

Moje jízda v podstatě začala už cestou do Prahy z Kladna na hlavní vlakové nádraží. Cesta trvala krásných 44km a byla to taková psychická příprava na začátek další den. 

Vlak mi jel ve 22:15 a míři z Prahy rovnou do Popradu - bez přestupů. Zaplatil jsem si lůžkové kupe takže cesta utekla parádně a já se ráno probudil ve slovenském Popradu. A ještě ráno jsem děkoval bohu, že jsem do třílůžkového kupé nevyfasoval slovenské spoluobčany postávajíc a kouříc před právě přistaveným večerním vlakem. Čímž jsem byl nejspíš naštěstí ochuzen o zážitkyx po kterých jsem netoužil.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vlak si tošinul po kolejích z Čech na slovensko. Konkrétně přes Prahu , Olomouc na Žilinu, Lipt. Mikuláš na Poprad. Cesta trvala přes 9 hodin. Spalo by se mi krásně, kdyby strojvůdce zapomněl v každé stanici troubit jak na jeleny a děda neměl problémy s prostatou.. Ale tak nějakou tu hoďku jsem spánku posbíral. Půl hodiny před příjezdem mě probudil průvodčí, že už je čas. Probudil mě a mé spolucestující - staršího pána s vnukem. Mimochodem celá cesta s kolem, příplatkem za spaní na lůžku a také vč. mé osoby v očekávání co že se mi po cestě stane, stála cca 700 Kč. Což mi nepřišlo moc.

ověšené stanem, spacákem, karimatkou, lahvemi na vodu a já zamával vlaku a slovenským bratrů, ktří pokračovali dále na Košice. A protože jsem chrobný planovač, Poprad jsem vlastně znal a věděl jsem i bez mapy kam se na to hezké náměstí vydat. Mimochodem, poprad má cyklestezky všude. podél choníků, silnic, na silnici a dokonce měl cyklestezku, které vedla v cyklstezce :D. Bylo sedm ráno a mě došlo, že moje posilnění kafem a bagetou neklapne.Náměstí prázdné a tak si říkám že se najím někde po cestě.